„Myslivost je soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví“
Myslivost na území města Havířova je mnohem starší než město samo. V samostatných obcích, na kterých se současný Havířov rozkládá, patřili myslivci vždy mezi velmi aktivní organizace, a to jak ve společenském životě, tak v péči o zvěř a o životní prostředí.
Hlavní náplní myslivecké činnosti vždy byla a bude péče o volně žijící zvěř a další živočichy a o přírodní prostředí, ve kterém zvěř žije.
Myslivcům je mnohdy vyčítáno, že jsou v první řadě lovci. Není to však pravda, myslivec musí v prvé řadě zvěř chránit, zušlechťovat, vytvářet přirozené podmínky pro její život, ochraňovat ji v době kladení mláďat a sezení na vejcích, v době nouze ji přikrmovat, stavět pro ni krmelce, zásypy, slaniska, připravit si dostatek kvalitního jaderného, dužnatého a objemového krmiva. Musí stále sledovat její zdravotní stav a v případě jejího onemocnění pod dozorem Státní veterinární správy provádět léčebné kůry. Myslivci musí vysazovat dočasné i trvalé remízky, do kterých se může zvěř v době nepříznivého počasí ukrývat. Po průběžném naplňování všech těchto úkolů a řady dalších, může zvěř teprve lovit.
A i lov samotný má své zásady, které upravuje zákon č. 449/2001 Sb. O myslivosti a řada dalších předpisů a nařízení.